poznámky k překladům slova Česko:

(Tschechland – tímto typem písma jsou označeny neověřené zprávy)

 

„Čéeráci“

Čéeráci / Čééráci / Čéerané nebo ČRáci / ČRané je označení pro obyvatele ČR. Tvar je vytvořen podle názvu obyvatel bývalé NDR (něm. DDR) - NDRáci nebo Endéráci (resp. DDRáci nebo Dedéráci).

 

„Češsko“

Tvary utvořené u názvů zemí  podle pravidel, jakými se odvozují názvy států: Například Sloven-sko, Slez-sko obsahují, jak jistě vidíte plnohodnotný kořen slova - názvu země, doplněný příponou -sko. Stejně tak je tomu i např. u ruský - Rus-sko, kde pravidla ČJ nepřipouští zdojení některých znaků a proto se jedno s vypouští. (Radek Novák)

Proč se píše Česko a proč se nepíše „Češsko“? Ke slovu Češsko.Valach – valachský - valašský – Valašsko. Čech – čechský (Čechsko) - češský (Češsko) - český (Česko)? Dříve se skutečně psalo „češský“ a „Češsko“, v ruštině je dodnes slovo český „češskij“, ČR je rusky Češskaja respublika. Poté se však v českém pravopise vynechalo „š“ ve slově „češský“ (stejně jako u tvaru „Russko“ se dnes vynechává zdvojené písmeno s: Rusko), proto dnes píšeme „český“, tedy Lach – lašský – Lašsko, ale Čech – český – Česko – Česká republika.

 

Čechie

Čechie (slovensky Čechia, německy Böhmen) je starší pojem pro Čechy, byly tak zvány i pojišťovny. Pojem Čechie je  spjatý s procesem národního obrození. Podobně Slávia, Kollár "Slávy dcera" atd. (L. Jeleček). Dnes se tak nazývají fotbalové kluby (např. Čechie Karlín) nebo hotely (Hotel Čechie).

 

Böhmerland (de), Čechie (cs)

Německé slovo Böhmerland (čes. Čechie ; slov. Čechia) je starší pojem pro korunní zemi Čechy (něm. Kronland Böhmen). Existují také motorky zn. „Čechie“ (něm. „Böhmerland“), viz http://www.sluknovsko.cz/sluknovsko/cechie.htm . Mährerland (čes. Morava) je starší pojem pro korunní zemi Morava (něm. Kronland Mähren).

 

Tschechei

Tschechien nebo Tschechei? K německému názvu: Samozřejmě (das) "Tschechien" i "die Tschechei" znamená Česko.  (Já jsem viděl i "Tschechland").  Slovo Tschechien však bylo kodifikováno a je tedy oficiálním názvem. Takže výrazy "Tschechei" a "Tschechland"  můžete použít jen v poezii, kde je dovoleno vše, avšak nikoliv v oficiálním projevu. Výraz Tschechei je starší název Česka. Staří lidé ho používají i dnes, není to však oficiální název. Termín Tschechei můžete též použít v termínu Rest-Tschechei (zbytkové Česko, zbytek Česka) a znamená to Česko bez Sudet (pohraničních území) v rozloze po Mnichovské dohodě, a nebo Protektorát Čechy a Morava (Protektorat Böhmen und Mähren).
V jidiš je však Česko oficiálně: (di) Tshekhay, popř. Tshekhie nebo Tshekhien, nebo v sovětské jidiš: Tshekhia / Tshekhiya.
V lucemburštině se Česko řekne: die Tschechei.
Dříve se v němčině psalo slovo „tschechisch“ takto: čechisch nebo takto: czechisch, např. Čechoslowakische Republik, Čechoslowakei.

 

 

K anglickému názvu: Oficiální kodifikovaný anglický název Česka je Czechia. Slovo Czechia se čte [čekia]. Objevily se také další návrhy pro anglický název Česka: "Czechland", "the Czechlands", ale i "Czech", "Czecho" a jiné. Tyto návrhy můžete využít také jen v poezii. V Nebrasce v USA se nachází jezero Czechland (angl. Czechland Lake), viz http://www.midwest-fishing-guide.com/Nebraska/Czechland.html, http://www.lasr.net/leisure/nebraska/saunders/wahoo/ff1.html .

  

Kpravopisu anglických slov Czech [ček], [chek] a Czechia - cz a ch ve slově Czech. Slovo Czech je do angličtiny převzato ze staré předhusovské češtiny, 
kdy se psalo česky spřežkami, mj. dodnes zůstala v češtině sprzezzka „ch“. Pravděpodobněji je slovo Czechia do angličtiny přejato z  latiny (v novolatině se píše 
ve formě Tzechia). Podobně jsou převzata slova Bohemia, Moravia, Silesia. Psani "chi" s výslovností [ki] je analogický např. ve slově architecture, rovněž přejatém 
z latiny.
Ve školách vanglicky mluvících zemích učí pravopis slov odvozených zkořene Czech a slovo Czechoslovakia se děti učí hláskovat. 


Výslovnost [čekia] anglicky naznačíte takto: „read: [chekia]“ nebo „Czechia is pronounced as the word "Czech" + ia.“

Adjektivum (přídavné jméno) od slova Czechia je Czech (Czech Republic). Viděl jsem i méně používané Czechian [čekien], [chekian], ale lepší je používat adjektivum Czech.


Čečensko, Čečna je anglicky: Chechnya; Čečenec, čečenský a čečenština je anglicky: Chechen.

26. dubna 2004 - studentský list Babylon číslo 8 / ročník XIII - str.
5 - poslední otázka:

České mírové sbory v Čečně 

(rozhovor s Petrou Procházkovou)
Babylon: Navíc si ve světě pletou Česko s Čečenskem.
P. Procházková: Je zajímavé, že Rusové ve slangu Afgháncům říkali
Duchy od slova dušman, nepřítel. Čečencům říkají Čechy, což je taky
takvá zkrácenina. Za války, když tam člověk řekl, že je Čech, tak oni
zpozorněli. 

 

30. 04. 2004 - MFD - Jan Rybář - str. 01: 

Čech je Čečenec, postřižiny a proč se zítra nic nestane  

V stupujeme do EU, je tedy vhodné na tomto místě konstatovat: z podrobné analýzy historek z cest vyplývá, že zítra nezmizíme, neboť o nás svět ví. Statisticky vzato, nejvíce nás znají v bývalém SSSR. V žádné jiné části světa není Čech tak často vystaven radostným výkřikům: "Já u vás byl!" Nikde jinde vám opilý námořník (v Petrohradě), pasák ovcí (v Kazachstánu) či apatický prodavač oříšků (v Gruzii) neřekne: "Tam já vojákoval!" a přidá pár historek o pašování křišťálových lustrů. Na severním Kavkaze je ovšem třeba českou národnost zapírat. Slovo "Čech" totiž z neznámých důvodů ve slangu znamená Čečenec. A Čečenec v kontextu dlouhé války znamená pro mnohé zbojník, raubíř či ozbrojence. Odpovíte-li tam na dotaz "Co ty seš zač?" dle pravdy větou "Jsem Čech", všichni se vyděsí a sahají po zbrani. Neboť pouze zvlášť drsný Čečenec dnes prohlašuje mimo Čečensko, že je Čečenec.

 

 

K polskému názvu: Česko je oficiálně polsky Czechy. Čechy jsou oficiálně polsky Bohemia. Neoficiálně se též Čechám říká Czechy. 

Čechy se též mohou říct česky Bohemie, slovensky Bohemia (Bohémia). Např. český překlad publikace Fakta sudetoněmecko-českých dějin (Jandl. H: (2003): Fakta sudetoněmecko-českých dějin, Bund der Vertriebenen (BdV), Landesverband Hessen e. V., Wiesbaden) záměrně nepoužívá pro území zvané Böhmen českého označení „Čechy“, nýbrž v jazyce českém málo užívaného názvu „Bohemie“. Důvodem je nepřesnost takovéhoto překladu, která má za následek u českého obyvatelstva chybnou interpretaci pojmu (R. Ascher). V publikaci Fakta sudetoněmecko-českých dějin tedy můžeme číst spojení v Bohemii a na Moravě (v Čechách a na Moravě), Protektorát Bohemie a Morava (Protektorát Čechy a Morava) apod.

Název novin: Deníky Bohemia (http://www.denikybohemia.cz) a Deníky Moravia

 

Ruské slovo Богемия (Bogemija) a ukrajinské slovo Бoгeмiя (Bohemija) znamená Čechy. Ruské (Чехия) a ukrajinské (Чехiя) slovo Čechija znamená Česko i Čechy. Stejně jako v polštině je pro Čechy lepší užívat rus. název Bogemija (ukr. Bohemija).
богемец (ru) = Čech (cs), богемка (ru) = Češka (cs), богемский (ru) = český (cs)

Čechy a Morava (cs): Богемия и Моравия (ru) i Чехия и Моравия (ru).

Protektorát Čechy a Morava se dá do ruštiny přeložit jako:  Протекторат  Богемия и Моравия (přesnější) i jako: Протекторат Чехия и Моравия.

České sklo (cs): Bohemian Glass (en), böhmisches Glas (de), бемское стекло / bemskoje steklo (ru).

Jihočeský kraj (cs):  Juhočeský kraj (sk), Южно-Чешская область / Južno-češskaja oblast' (ru), Südböhmischer Bezirk (de), South Bohemian Region (en)  


K rusínskému názvu: rusínština používá ukrajinské názvy (tj. Bohemija pro Čechy; Čechija pro Česko i pro Čechy).  Lemkové (lemkovština) v Polsku říkají stejně jako Poláci  Česku (někdy i Čechám) Чехи (Chekhy, Čechy, Czechy):  (na Čechach (на Чехах), „iszlo sia na Czechy abo iszlo sia na robotu na Slovaky“) a pro Česko jsem viděl rusínský tvar Česko (Ческо) („z Česka“ („з Ческа“).

 

Ještě k polskému (?) názvu: Na sajtech http://www.natur.cuni.cz/~nesmerak/rkz/krejci.html jsem viděl i tvar „Czechja“. Cituji: „Úsudek E. Chojeckého a K. Havlíčka o Jungmannovi-básníkovi: R. 1845 přijel do Prahy polský literát, Edmund Chojecki, ctitel Adama Mickiewicze, poněkud později jeho osobní přítel a spolupracovník v pařížské Tribune des peuples, který ještě později vystupoval jako naturalizovaný Francouz ve francouzské publicistice i literatuře pod přijatým jménem Charles Edmond; byl to člověk širokého rozhledu světového, rozhodně širšího než většina tehdejších literátů českých, a bystrého, byť časem nevyrovnaného a ukvapeného úsudku. Výsledkem jeho pražského pobytu byla velká, dvousvazková monografie, která vyšla r. 1847 v Lipsku pod titulem Czechja i Czechowie przy koncu pierwszej polowy XIXgo stulecia. V řadě kapitol pojednává tu autor o různých odvětvích českého života, počínaje historií a velmi podrobnou kapitolu věnuje i české literatuře, v níž největší pozornost obrací k písemnictví současnému.“

 

České země

České země (české země, ČZ),  země Koruny české (ZKČ), Sudetské země  (cs)  České zeme,  Sudetské  zeme  (sk), 

Ziemie Czeskie,  Ziemie Sudeckie, Ziem Corona Bohemiae, Ziem Korony Czeskiej   (pl)  Tschechische Länder (de)  Böhmische Länder,  die Länder der Böhmischen Krone,  Sudetenländer , Sudetische Länder (de),  Czech Lands,  Bohemian Lands,  Lands of Bohemian Crown,  Sudeten Lands  (en)  Чешские земли / Češskije zemli (ru),  чешские земли / češskije zemli (ru)

země Koruny české

země Koruny české (cs) = Lands of the Crown of Bohemia (en)
(podle názvu výstavy Slezsko, perla v České koruně, Silesia – Pearl in the Crown of Bohemia, URL: http://www.ngprague.cz/78/78/vystavy-detail/slezsko-perla-v-ceske-korune/ nebo URL: http://www.ngprague.cz/html/slezsko/index.htm )

 

Zkratky jazyků – viz http://www.p.lodz.pl/I35/personal/jw37/EUROPE/europe.html#key

 

země Česká

země Česká = země Čechy (cs), zeme Česká (sk), das Land Böhmen (de)

Zkratky jazyků – viz http://www.p.lodz.pl/I35/personal/jw37/EUROPE/europe.html#key  

Podle Hymny ČR: Země česká, domov můj! (cs), Das tschechische Land, meine Heimat! (de- doslovný překlad), Böhmen ist mein Heimatland (de - oficiální překlad z let 1918-1938), Czech country, my home! (en)

 

Česko-Slovensko

Československo psané se spojovníkem: Česko-Slovensko (cs, sk), Ceho-Slovakio (nad "C" a nad "h" je ^ ) (eo)

Tschecho-Slowakei (de) Czecho-Slovakia (en),  Czecho-Słowacja (pl),  Чэxa-Cлaвaкiя (be), Чexo-Cлoвaкия (ru, bg), Чexo-Cлoвaшкo (bg), Чexo-Cлoвaччинa (uk),  Чexo-Cлoвaчкa (mk, sh) Τσεχ-Σλοβακία (gr),  Tiep-Khác (vn)

Chekho-Slovakay,  Chekho-Slovekay  (yi)  Ceho-Slovacia (ro), Bohemo-Slovenia, Tzecho-Slovakia , Tzecho-Slovachia  (la), Ceco-Slovacchia (it), Čeho-Slovakia (lv), Čeho-Slovačka (sh), Čeho-Slovaška (sl), Çeko-Sllovakí (sq), Čeko-Slovakija (lt), Ceko-Slovakya (tr), Checo-Slovaquia (es), Cseh-Szlovákia (hu), Čěsko-Słowakska, Česko-Słowakska (so),

Tjecko-Slovakien (sv), Tchécho-Slovaquie (fr), Tcheco-Slováquia (pt),  Tjékkó-Slóvakia (is), Tjekko-Slovakiet (da)

Zkratky jazyků – viz http://www.p.lodz.pl/I35/personal/jw37/EUROPE/europe.html#key

 

Vyrobeno v Česku

zdroj: Kostelecké uzeniny a. s. (www.ku.cz)

 

  Vyrobeno v Česku (cs),  Vyrobené v Česku (sk),   Made in Czechia (en),  Hergestellt in Tschechien (de)    Fabriqué en Tchéquie (fr),  Сделано в Чехии / Изготовлено в Чехии (ru),  Vyrobené v Česku (sk),  Wyprodukowane w Czechach (pl).

Zkratky jazyků – viz http://www.p.lodz.pl/I35/personal/jw37/EUROPE/europe.html#key    

  Do angličtiny se někdy překládá Vyrobeno v České republic: Made in the Czech Republic (MICR). Někdy se používá Vyrobeno v ČR. Většinou se to však překládá s gramatickou chybou: Made in Czech Republic, „nebo zkráceně“ Made in Czech Rep., Made in Czech R., Made in CR, Made in CZ nebo dokonce úplně špatně: Made in Czech.

  Proto je nejlepší používat jednoduché Vyrobeno v Česku, angl. Made in Czechia.

 

Zkratka ČR:

ČR (cs, sk, de, sh, mk, bg),  CR (en, de), C. R., CZ (en),   RCz, RC (pl),  RCh (es)  RC (it)  RT, RTch (fr),

ЧР   (ČR, ChR) ( ru, uk, sh, bg, be, mk)  

Zkratky jazyků – viz http://www.p.lodz.pl/I35/personal/jw37/EUROPE/europe.html#key

Anglická zkratka: (the) CR, C. R. ; používá se i CZ .

Německá zkratka: (die) ČR, CR .

Nesprávné „zkratky“: CzR (en), TschR (de), CZ (de) Č.R. (cs, sk, sh, en, de) 

 

České pivo

- Czech Beer / Tschechisches Bier i  Bohemian Beer / Böhmisches Bier. "České pivo" se může stát celoevropsky chráněným označením původu. "České pivo" by muselo být vyrobeno výhradně na území Česka. Piva tuzemských pivovarů, avšak vyráběná v licenci mimo vymezené území, by nesměla označení České pivo používat. "V žádosti podané Evropské komisi jsou přesně definovány jedinečné chemické i chuťové, čili organoleptické vlastnosti českého piva. Kromě výrazné chuti po sladu českého typu a plnosti chuti, která je dána rozdílem mezi zdánlivým a skutečným prokvašením, zde hrají roli také i jedinečné místní podmínky, jako jsou například kvalita vody, tradice a technologie výroby, znalosti sládků a další," vysvětlil František Krakeš, místopředseda svazu pivovarů a sladoven. Moravské pivovary pod označení České pivo přirozeně také patří. Podle Krakeše, jenž je i generálním ředitelem a předsedou představenstva pivovarské společnosti Starobrno, jsou historickou součástí české pivovarnické školy. Více ve článku České pivo se může stát chráněným pojmem.

obrázky

Zpět na článek Jednoslovný název ČR: Česko

 

 

 

 

Některé www-adresy:

Český informační server Czechia.cz. URL: http://www.Czechia.cz

Česká centrála cestovního ruchu (Visit Czechia). URL: http://www.VisitCzechia.cz                          

Sdružení pro Cenu České republiky za jakost. URL: http://www.CzechMade.cz

CzechProduct.cz s. r. o. URL: http://www.CzechProduct.cz

Pozemkové centrum Czech Land. URL: http://www.CzechLand.cz

The Czech Files (Czechia Information Resources and Business Services). URL: http://www.Czech.org

 

Domény s problematickými názvy:

Oficiální sajt pro Českou republiku. URL: http://www.Czech.cz

Miss Czech Republic, URL: http://www.MissCzech.cz

Accomodation in Czech. URL: http://www.AccommodationInCzech.com

 

 

český x protektorátní
Libovolně se zaměňují a ztotožňují pojmy 'český' a 'protektorátní' jež ovšem vůbec nejsou totožné. Neadekvátní terminologie – např. zaměňování zásadně obsahově odlišných pojmů 'český' a 'protektorátní' - není jen sporem o slovíčka. Souvisí se zásadními stanovisky k poměrům v období okupace vůbec.
Zcela nepřijatelný a věcně historicky zcela neudržitelný je názor, že protektorátní vláda byla „českou vládou“. Její členové sice byli alespoň z počátku jen rodilí Češi, mluvili česky atd., nicméně to nebyla vláda česká ve smyslu, že si ji český národ zvolil, že byla jeho legitimní reprezentantkou. Aniž bychom chtěli věci zjednodušovat, nutno vzít na vědomí, že to byl pouze kolaborantský nástroj cizího okupanta, je dobře známo, že proklamovaná autonomie protektorátu byla od počátku naprosto fiktivní, všechna rozhodnutí jeho „vlády“ měla platnost jen tehdy, získala-li schválení říšského protektora. Vedle protektorátní tzv. autonomní správy tu existovaly rovněž přímo říšskoněmecké instituce a služebny, jež byly protektorátním úřadům nadřazeny, ty byly pak ve skutečnosti pouze prováděcími, výkonnými orgány; říšští úředníci byli i na vedoucích místech přímo v ministerstvech. Proto také byli po válce, pokud se konce války dožili, ve funkci či mimo ni, členové protektorátních vlád postaveni před soud, který zvážil jejich vinu a rozhodl ve velmi širokém vějíři trestů. Někteří členové této vlády byli sice členy této kolaborující instituce, současně se však podíleli na domácím odboji – klasickým příkladem byl předseda vlády gen. Alois Eliáš, jehož právem považujeme za hrdinu odboje, byť u nás nezvyklého wallenrodovského ražení. Jiní členové první protektorátní vlády jako ministři uprchli ilegálně do zahraničního odboje. Za okupace a zejména za podmínek, kdy k okupaci došlo, jako u nás, nikoli po střetu se zbraní v ruce, jsou mnohé polohy neostré, role zjevné a skryté, tím opatrněji nutno úsudky formulovat.
Více viz Jaroslav Valenta: Mediální debata o táboru v Letech (u Písku) očima historika.; In: Historikové a kauza Lety. Historický ústav Akademie věd ČR, 1999, str. 9 – 15.