Joy Frederika Viktoria Adamson(ová), roz. Gessner(ová)
* 20. 10. 1910 Opava, Rakousko-Uhersko (dnes Česko)
† 3. 1. 1980, Národní park Shaba, Keňa
- Ochránkyně přírody, Umění - Malířství, Výtvatrník, Umění - Slovesné umění,
Spisovatel.
- Ve svých 27 letech odešla do Keni. Jaoko první žena českého původu vystoupila
v roce 1939 na Kilimandžáro (5 895 m n. m.). Celoživotní láskou se jí stali
lvi. Příběh lvice Elsy se stal knižním bestsellerem. Podle
jejích knih byly natočeny filmy Volání divočiny a Obklíčeni
slony. Zahynula násilnou smrtí po komfliktu s domorodým zaměstnancem.
pobyt: Keňa 1937-1980 (43 let).
Zdroj: Mejstřík J. (2000): Češi ve světě, 1918-2000. Euromedia Group, k.
s. - Knižní klub, Praha.
30. 1. 2003 - MF Dnes - Petr Broulík:
Afrikou putuje výstava o českém dětství Joy, přítelkyně lvice Elsy
Opava - Když televizní hlasatel nedávno uváděl už bůhvíkolikátou televizní
reprízu slavného filmu Volání divočiny, přidal nakonec jako zajímavost nepřesnou
informaci, že Joy Adamsonová se narodila na Moravě, a to v Krnově (něm.
Jägerndorf). Tento omyl jako by stvrzoval, jak málo se obecně i v Česku
ví o původu badatelky, kterou proslavil příběh lvice Elsy. Joy Adamsonová
(původním jménem Frederika Gessner) se narodila ve slezské Opavě (něm. Troppau) a své
dětství prožila v okolí Kružberku (něm. Kreuzberg). Narodila se jako potomek
německého rodu, který se významně zasadil o rozvoj Opavska. Pak však kvůli
rozchodu rodičů odešla ještě jako děvče do Rakouska, kde se stala ve své
době jednou z nejatraktivnějších dam Vídně (něm. Wien). Přesto její život
nabral zcela jiné obrátky. S druhým manželem odešla pracovně do Keni, a tam
poznala správce parků George Adamsona. Přestože s třetím mužem nevedla navzdory
filmům nijak idylický život, nalezla po jeho boku práci, která ji mezinárodně
proslavila. Na osmi stech skicách zachytila dnes už často neexistující mnohobarevný
svět desítek afrických kmenů. Především však navrátila přírodě ochočenou lvici
Elsu a zřejmě jako první dokázala, že divoká zvěř může žít plnohodnotně v
přírodě, ačkoliv stráví své mládí mezi lidmi. Tento příběh, celý neklidný
život slavné badatelky a hlavně fakt, že Joy vyrůstala na Opavsku, zaujal
bývalou novinářku a rodačku z Opavy, dnes pracovnici konzulátu v Keni Zuzanu
Beranovou. Mladá žena několik let pátrala spolu s opavskými historiky po dokumentech,
které by přiblížily dětství Joy. Pátrání mařil fakt, že místa, kam malá Joy
chodila, zalila Kružberská přehrada. Velkou překážkou pro badatele bylo také
to, že málo známé, v osmdesátých letech založené soukromé muzeum Joy ve vile
Friederike na břehu Kružberské přehrady zcela zničil v první polovině devadesátých
letech požár. Ale výsledek je na světě. Zuzana Beranová probádala desítky
archivů a otevřela na sklonku loňského roku v Nairobi v Keni neobvyklou výstavu
o dětství a kořenech osobnosti Joy.
Výstava v Keni odhaluje české kořeny Joy
Nairobi - Příběh lvice Elsy, zpopularizovaný v šedesátých letech mimo jiné
nestárnoucím americkým filmem Volání divočiny, zná dnes nazpaměť celý svět.
Pravdivá, a v podání amerických filmařů také velmi dojemná story o lvím
mláděti, které přilnulo nevídaným přátelstvím k manželům Adamsonovým a které
se podařilo vrátit zpět do divoké přírody, odhalila civilizaci mnohé problémy
ochrany rychle ubývajících divokých zvířat. Ale kde příběh obdivované, ale
často kvůli své povaze také kritizované, přítelkyně lvice Elsy Joy Adamsonové
vlastně začal? Lidé ve světě si vesměs myslí, že tato badatelka byla Angličanka
či Rakušanka. Ve skutečnosti se Joy Adamsonová narodila v Opavě a prožila
dětství v přírodě nynější Kružberské přehrady. A právě tam se podle pracovníků
české ambasády v Keni, kteří v této zemi otevřeli reprezentativní výstavu
o dětství a kořenech Joy, měla formovat osobnost slavné ochránkyně zvířat.
Joy - rozporuplná, hledající bezpodmínečnou lásku
„Přečetla jsem o Joy Adamsonové hodně materiálů a byla jsem rozčarována
tím, jak špatně o ni mnozí píší, jak její osobní život povyšují nad její významné
úspěchy,“ říká česká konzulka v Keni Zuzana Beranová a rodačka z Opavy, v
jejíž hlavě nápad na výstavu několik let uzrával. „Je pravda, že Joy se ke
svému okolí nechovala dvakrát vybíravě, že se s lidmi často dostávala do
konfliktů. Ale k tomu člověk přeci potřebuje odvahu lišit se od davu, nebojácnost
být jiný a trochu povahy, kterou někdo může považovat třeba za bláznovství,“
říká konzulka. Zuzana Beranová chtěla, aby Joy o sobě na výstavě promluvila
sama. Její citace o dětství z autobiografie Volání divočiny proto na výstavě
doplnila snímky malebných zákoutí řeky Moravice, nalezenými rodinnými fotografiemi
i mnoha dalšími materiály, které získala mimo jiné i od historiků v Opavě.
„Myslíme si, že lásku k přírodě získávala Joy díky pozitivním vzpomínkám
na dětství v údolí Moravice, ve vile Friederike. Joy ovlivnil také její
pradědeček Karl Weisshuhn, osobnost velkého formátu a úspěšný podnikatel.
Tento člověk, který se nebál pustit do neobvyklých projektů, naučil Joy
odlišit se, být výjimečnou, ale také uchovat si skromnost. Naučil ji využívat
budoucí bohatství rozumně a věnovat část z něj na další dobročinné účely.“
Naopak poměrně chladné rodinné prostředí, především citový nezájem ze strany
matky a špatně skrývané zklamání otce, který si přál syna, vyústily v emotivní
nestálost budoucí badatelky. To způsobilo, že Joy hledala celý život hluboký
cit. Pamětnice Adamsonové Enid Dawsonová uvádí, že Joy po celý život hledala
lásku, ale hledala ji dost extrémním způsobem. „Hledala lásku bezpodmínečnou.
Na druhou stranu však sama nebyla schopna takový cit poskytnout,“ říká Enid
Dawsonová.
Žena ze Sudet zažila i britské vězení v Keni
Povahu a život Joy dokresluje i to, že ona sama věnovala knihu Volání divočiny
dvěma nejmilovanějším tvorům. Své babičce z Opavska a lvici Else. „Když
jsem v dokumentech viděla, s jakou láskou hladí Joy lvici tlapu, trochu
jsem tomu porozuměla,“ říká konzulka. Ta tvrdí, že zážitky z dětství, kdy
Joy žila jako příslušnice německé komunity v Sudetech, ji nutily hledat celý
život svou identitu. „Později, když dorazila do Keni, sama sebe označila
za Rakušanku, ale ani tak to neměla lehké. V třicátých letech se bělošská
komunita v Keni sestávala z devadesáti devíti procent z Britů a Joy se nepřetržitě
setkávala s nedůvěrou a podezíravostí. V období druhé světové války byla
dokonce krátce internována v táboře jako zajatkyně, protože byla britskými
úřady považována za Němku,“ říká konzulka. Izolace Joy pramenila podle organizátorů
výstavy z jazykových odlišností. Angličtině Joy bylo těžké porozumět, protože
tento jazyk zpočátku moc neovládala. Navíc mluvila výbušně, emotivně a neuspořádaně.
Své první knihy musela diktovat anglické přítelkyni, která je na psacím
stroji přepisovala do angličtiny. „Na druhou stranu ji však její německý
původ obdařil vlastnostmi, které Joy umožnily dosáhnout pozdějších úspěchů.
Získala například povědomí zachovat a zdokumentovat zanikajícící přírodní
či kulturní hodnoty. Začala se proto věnovat botanickým i kmenovým kresbám.
Později také věnovala velkou část svého majetku na ekologické projekty,“
říká konzulka. Výstava dokumentuje i to, jak se Joy rychle od svého druhého
manžela naučila technicky dokonale kreslit. Díky rodinnému zázemí a tomu,
že s matkou mohla často v Opavě malovat, získala skvělý cit pro barvy. „Proto
jsou její botanické kresby tak ceněné a znamenají průlom v oboru. Do té
doby byly botanické kresby precizní, ale bezbarvé, nemastné, neslané. Joy
však porozuměla síle tropického světla, a proto její práce byly nejen technicky
dokonalé, ale současně naplno vystihly barevnost tropické přírody,“ říká
konzulka o pokladu, který Joy zanechala Keni. Jsou to stovky autentických
kreseb o barvitosti a pestrosti odívání a zvyků dnes už často dávno zaniklých
domorodých kmenů.
Archivy v Keni vydaly více, než na Opavsku zničil požár
Zuzana Beranová strávila při shromažďování materiálů pro výstavu dlouhé
hodiny ve vedru v zaprášených keňských archivech. Právě díky nim mohla výstavu
obohatit o unikátní materiály. Nalezla především fotografie z dětství Joy
a její rodiny. Našla snímky Joy jako malého dítěte, fotografie její matky
a otce, a to i z jejich dětství. Také fotografie Joyiny babičky, pradědečka
a dalších členů rozvětvené rodiny Weisshuhnů. „Měla jsem z objevů obrovskou
radost, protože po požáru vily Friederike na břehu Kružberské přehrady v devadesátých
letech se zdálo, že tato část dědictví je nenávratně ztracena,“ říká Zuzana
Beranová. Opavský historik Pavel Šopák, který se na výstavě významně podílel,
označil už dříve požár vily Friederike za nenahraditelnou ztrátu. Zuzana
Beranová říká, že nalezené fotografie dokládají, že Joy přece jen cítila
pevné svazky se svou rodinou. „Jinak si totiž neumím vysvětlit, proč by je
s sebou, když se s Georgem stěhovali z místa na místo, neustále vozila. Takové
nálezy mne dnes popohánějí i k tomu, že se snažím hodně mluvit s pamětníky,
kteří se s Joy osobně stýkali a zaznamenat co nejvíce z jejich vzpomínek,“
říká konzulka. Dalším „pokladem“, který Zuzana Beranová v keňských archivech
nalezla, je strom života rodiny ze strany otce Joy. Ten sahá až do roku 1684.
„Nalezla jsem i záznam, že například po jednom z jejích předků Wilhelmovi
Gessnerovi je nazvána hora Gessnerspitze v Antarktidě. Ten se na tento polární
světadíl dostal v rámci expedice za první světové války,“ říká Zuzana Beranová.
V keňských archivech objevila i skicy z roku 1930, kdy mladá Joy ve Vídni
navštěvovala kurzy malování. „Složka obsahuje také kresby z malířské školy
v Londýně z roku 1946, kde Joy potřebovala vylepšit techniku, než se pustila
do osmi set portrétů keňských kmenů. Našla jsem i obrázky, které kreslila
matka Joy - jsou to perokresby větrných mlýnů a velkých statků na Opavsku.
Ty dokazují, že Joy zdědila svůj malířský talent po matce,“ říká konzulka.
Joy - navzdory nestálosti rozhodná žena s jasnou vizí
Když se pak Zuzana Beranová ponořila do stovek poznámek, dopisů, scénářů
či záznamů z terénního pozorování zvířat, uvědomila si, že navzdory své
emotivní nestálosti byla Joy Adamsonová tvrdě pracující a velmi „zorganizovaná“
žena. „Dovedla si věci uspořádat, zařídit a dotáhnout do konce. Její rukopis
je uspořádaný, pravidelný, poznámky mají logickou strukturu, jsou opatřeny
vysvětlivkami nebo náčrtky. Její dopisy navíc dokazují, že to byla žena
s vlastní vizí, neboť nepostrádají trochu rozkazovačný tón,“ říká Zuzana
Beranová. Archivy také mluví o tom, že Joy Adamsonová se velmi sblížila
s hereckým párem, který ji a jejího manžela představoval ve filmu Volání
divočiny, jenž doslova obletěl svět. „Dopisy hercům Virginii McKenna a Billu
Traversovi vypovídají mnoho o jejím těžkém životě v africké realitě,“ říká
konzulka. „Pak jsem také objevila spoustu článků o jejích knihách a filmu.
Jsou z celého světa a jejich počet jde do stovek.“
George Bush výstavu neviděl kvůli Iráku
Jen krátce po otevření zařadila keňská vláda českou výstavu o Joy v Nairobi
do programu amerického prezidenta George Bushe. Ten měl Keňu navštívit v
lednu, ovšem kvůli přípravám na válku s Irákem nakonec návštěvu afrického
státu zrušil. „Výstavu si v předstihu prohlédl dokonce přípravný americký
tým, který se ale spíše než o texty na panelech zajímal o bezpečnost výstavní
haly,“ říká Zuzana Beranová. Hostem prosincového otevření výstavy v Nairobi
byla i přítelkyně Joy Adamsonové Millicent Morsenová. Tato téměř devadesátiletá
žena žije několik desítek let na břehu jezera Naivaša a byla jednou z mála
opravdu skutečných přítelkyň Joy. Jezdila ji ob den navštěvovat a spolu
jezdívaly na safari. Millicent Morsenová líčila Joy Adamsonovou jako velmi
šetrnou až spořivou ženu. „I když Joy byla milionářka, paní Morsenová se
raději vždy připravovala psychicky na to, že si bude muset všechno na safari
nejen sama platit, ale dokonce že bude občas platit i za svou slavnou přítelkyni.
Vyprávěla, že Joy často odjela dříve a bez placení a paní Morsenová za ni
musela hradit hotelové účty,“ říká konzulka. Právě Millicent Morsenová Joy
upozornila na rezervaci Shaba s tím, že to je to správné místo pro její
další projekt sledování gepardů a leopardů. Joy tehdy návrh přijala a právě
v rezervaci Shaba ji zastihla v roce 1980 zákeřná smrt. Tehdy vpodvečer zabil
Joy Adamsonovou při procházce s leopardem její bývalý sluha, jehož tato badatelka
propustila kvůli krádeži. O deset let později pak zavraždili muže Joy George
Adamsona v divoké přestřelce pytláci, proti nimž tento pár od počátku nesmiřitelně
bojoval.
Z muzeí v Keni zamíří výstava o Joy do ČR
Opava - Česká výstava o dětství Joy Adamsonové v Národním muzeu v Nairobi
uvítala první návštěvníky koncem minulého roku. V den narozenin Joy Adamsonové,
které připadají na 20. leden, přestěhovali a otevřeli organizátoři tuto
výstavu v muzeu Joy Adamsonové na břehu jezera Naivaša. Jen podle návštěvní
knihy ji do začátku ledna vidělo v Nairobi na šest set lidí, vedení muzea
však odhaduje návštěvnost na několik tisíc lidí. Poté, co výstava ukončí
svůj pobyt v Muzeu Joy Adamsonové, převezou ji organizátoři do centrálního
vzdělávacího střediska keňské správy národních parků. Tam výstavu doplní
o další panely, které popisují činnost Adamsonových v Národním parku Meru
a v národních přírodních rezervacích Kora a Shaba. „Joy prováděla v Meru
výzkum gepardů. Správa národních parků je myšlenkou výstavy nadšena, protože
i oni potřebují udělat propagaci nově vznikajícím přírodním rezervacím Kora
a Shaba,“ řekla česká konzulka Zuzana Beranová. Výstava má také zdůraznit,
že Joy věnovala výtěžky ze své knihy i z filmových práv nadaci Elsa Wild
Animal Appeal, která podporuje projekty ochrany přírody celosvětově. Konkrétně
v Keni byly prostředky z nadace využity na boj proti pytláctví, hlavně na
letecké kurzy pro strážce zvěře, kteří tak mohli mnohem lépe kontrolovat
rozsáhlá a špatně přístupná území Keni. Poté se výstava přestěhuje do kanceláře
OSN v Nairobi. „Tím se původně naplánovaná cesta výstavy například do Opavy,
Prahy a dalších měst prodlouží. V Česku se objeví zřejmě letos na podzim.
Zájem o ni jeví některá muzea, ale i zoologické zahrady. Plánujeme, že ji
zpřístupníme školám, kde ji doplníme o přednášky,“ řekla Zuzana Beranová.
Rodný dům J. Adamsové: http://www.opava-city.cz/walk/52.php3
Joy Adamsonová: Příběh lvice Elsy. URL: http://www.ctenarsky-denik.cz/index.php?akce=cist2&num=2
Fulltextové vyhledávání na Seznam.cz:
Joy Adamsonová: http://search1.seznam.cz/search.cgi?mod=k-p&w=Joy+Adamsonov%E1
Joy Adamson: http://search1.seznam.cz/search.cgi?w=Joy+Adamson&mod=k-p
"Joy Adams": http://search1.seznam.cz/search.cgi?mod=k-p&w=Joy+Adams
"Joy Adamsová": http://search1.seznam.cz/search.cgi?mod=k-p&w=Joy+Adamsov%E1